Dneska poklidné ráno s fenkou bleškofenkou.
Potom jsme se stali milionáři.
Doplnili pod kontrolou ridgebacka z Temu benzín.
A vyrazili jsme na výlet na motorkách kolem Phu Quocu.
Dalo to nakonec asi 70 km.
Opět se jedná o ostrov mnoha tváří .
Najdete tu vězení, kde docházelo k brutálnímu mučení.
Kýčovitě nádherné pláže.
Divoké opičky.
I hořící skládky přímo ve městě.
Odpoledne jsme se přestěhovali do resortu severněji na ostrově. Už jsme nechtěli nechat nic náhodě a užít si poslední dny bez švábů a plísně.
Z tyhle resortový turistiky mám celkem smíšené pocity. Většinou to jsou neautentická města duchů.
Ale máme takový pěkný domek sami pro sebe.
I když nebyl by to Vietnam, kdybysme se nemuseli přesouvat kvůli tomu, že máme plesnivou zeď 😂 Nakonec ale musím uznat, že je to tu pohodlné a pěkné…
Stejně nám to večer nedalo a chtěli jsme si užít dobré a levné jídlo, tak jsme zas taxíkem jeli do města na nudle a pomazlit toulavé kočky.
Toulavé psy tu nemají, jen jsme z bazénu vyndali napůl utopeného gekona. Tak snad závěr v umělým resortu splní účel – vykoupat se v čistým moři 😊
Jinak po návštěvě toho vězení, kde američtí vojáci lidem z Vietkongu tloukli do kolen hřebíky, jsem se snažila proniknout do historie americko-vietnamské války a celkově „pochopit“, co se tu dělo. Upřímně se divím, že tady Vietnamci vůbec ještě nějaký Evropany snesou. Na obou stranách probíhaly masakry včetně civilních obyvatel, tak snad nás tu v noci nebudou strašit duchové obětí.